zpět na
Aktuální počasí v Praze: -14 °C
V Praze v 09:00 byla teplota -14 °C skorojasno, slabě sněží. Vítr vane rychlostí 4.1 m/s ze severozápadu.
ČERNÍNSKÝ PALÁC
Loretánské nám. 5/101 Praha 1 - Hradčany, PRAHA
Loretánské nám. 5/101 Praha 1 - Hradčany, PRAHA
Monumentální palác jehož průčelí je dlouhé 150 metrů založil v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.
Staveniště bylo vybráno na jednom z nejvyšších míst v Praze (276 m. n. m.), tedy o celých 18 metrů výše než se nachází úroveň podlahy Svatovítské katedrály. Černínovi šlo o stavbu prestižní, která svou monumentalitou měla vyniknout nad ostatní.
Černínský palác vzniká jako volná, raně barokní čtyřkřídlá stavba s příčným traktem a dvěma nádvořími. Na projekčních, stavitelských a kamenických pracích se vesměs podíleli italští umělci v čele s Francescem Carattim, který řídil práce na výstavbě paláce až do své smrti.
Černínský palác byl upraven a dokončen v roce 1720 Františkem M. Kaňkou, který v roce 1720 dokončil stavbu reprezentačních schodišť a komfortně upravil jeho interiéry.
Uvnitř Černínského paláce je impozantní schodiště s nástropní freskou od Václava Vavřince Reinera představující Pád titanů. V přízemních místnostech paláce jsou malby z konce 17. století a ve 2. patře zachované malované stropy.
Černínský palác se pro svou velikost stával často obětí útoků cizích armád. Po pruském bombardování a škodách způsobených francouzskou okupační armádou v polovině 18. století byl palác znovu upraven Anselmem Luragem a doplněn oranžerií v přilehlé zahradě, do které se otvírají dvě saly terreny.
Nákladnou stavbou se rodina Černínů zadlužila a odstěhovala se do Vídně. Palác tak zůstal neobydlený a na čas se stal i domovem městské chudiny. V roce 1851 byl palác přeměněn v kasárny. Ve dvacátém století začal sloužit jako Ministerstvo zahraničních věcí.
Dne 10. března 1948 po pádu z okna paláce za nevyjasněných okolností zemřel ministr Jan Masaryk.
Staveniště bylo vybráno na jednom z nejvyšších míst v Praze (276 m. n. m.), tedy o celých 18 metrů výše než se nachází úroveň podlahy Svatovítské katedrály. Černínovi šlo o stavbu prestižní, která svou monumentalitou měla vyniknout nad ostatní.
Černínský palác vzniká jako volná, raně barokní čtyřkřídlá stavba s příčným traktem a dvěma nádvořími. Na projekčních, stavitelských a kamenických pracích se vesměs podíleli italští umělci v čele s Francescem Carattim, který řídil práce na výstavbě paláce až do své smrti.
Černínský palác byl upraven a dokončen v roce 1720 Františkem M. Kaňkou, který v roce 1720 dokončil stavbu reprezentačních schodišť a komfortně upravil jeho interiéry.
Uvnitř Černínského paláce je impozantní schodiště s nástropní freskou od Václava Vavřince Reinera představující Pád titanů. V přízemních místnostech paláce jsou malby z konce 17. století a ve 2. patře zachované malované stropy.
Černínský palác se pro svou velikost stával často obětí útoků cizích armád. Po pruském bombardování a škodách způsobených francouzskou okupační armádou v polovině 18. století byl palác znovu upraven Anselmem Luragem a doplněn oranžerií v přilehlé zahradě, do které se otvírají dvě saly terreny.
Nákladnou stavbou se rodina Černínů zadlužila a odstěhovala se do Vídně. Palác tak zůstal neobydlený a na čas se stal i domovem městské chudiny. V roce 1851 byl palác přeměněn v kasárny. Ve dvacátém století začal sloužit jako Ministerstvo zahraničních věcí.
Dne 10. března 1948 po pádu z okna paláce za nevyjasněných okolností zemřel ministr Jan Masaryk.
