Roku 921 založil kníže Vratislav I. chrám ve východní části Pražského hradu. Svěcení stavby se konalo teprve v roce 925, kdy sem kníže Václav dal pohřbít svou babičku Ludmilu. V letech 974-976 vykonala sestra knížete Boleslava II. diplomatickou cestu do Říma, odkud přivezla souhlas se zřízením biskupství a prvního ženského benediktinského kláštera v Čechách, který později řídila jako abatyše. Již roku 1142 klášter poprvé vyhořel. V době posledních Přemyslovců prožíval svůj rozkvět. Znovu těžce poškozen byl za velkého požáru Pražského hradu v roce 1541.
Po opravách sloužil nějakou dobu částečně jako hradní zbrojnice, pro benediktinky bylo vybudováno nové, východní křídlo. Teprve po polovině 17. století se ještě rozšířilo. V té době také pravděpodobně architekt F. Caratti barokně upravil průčelí baziliky. Roku 1782 byl klášter zrušen a byly v něm zřízeny kasárny dělostřelectva. Právo kněžny-abatyše korunovat české královny přešlo na představenou Ústavu šlechtičen. Roku 1826 zde byl zřízen Ústav pro nápravu duchovních. V 19. století došlo k demolici abatyšina domu a k výstavbě nového kapitulního děkanství na jeho místě. Od konce 19. století probíhají průběžně opravy a archeologický výzkum celého areálu. V letech 1963 - 1974 byla budova rekonstruována pro sbírky NG. Na jaře 1976 zde veřejnosti zpřístupněna stálá expozice starého českého umění.

Nová expozice českého malířství, sochařství a užitého umění 19. století připravovaná pro klášter sv. Jiří na Hradčanech - podobně jako předchozí expozice Sbírky umění 19. století ve Veletržním paláci - je koncipována jako názorná přehlídka všech důležitých výtvarných směrů a jejich představitelů. Cílem bude - byť v jisté obměně exponátů - opět ukázat, že se české umění vyvíjelo a úspěšně vyrovnávalo se všemi hlavními dobovými myšlenkovými a slohovými proudy tak jako v jiných zemích Evropy. Početné autorské celky, na kterých je koncepce expozice založena, přesvědčivě doloží, že ve svých vrcholech a svým specifickým způsobem je české výtvarné umění 19. století srovnatelné se vším, co tehdy vznikalo v ostatních evropských uměleckých centrech.  

Nejbližší pamětihodnosti (vzdálenost do 300 metrů)

Možnosti