zpět na
Aktuální počasí v Praze: -13 °C
V Praze v 09:30 byla teplota -13 °C oblačno, slabě sněží. Vítr vane rychlostí 2.1 m/s ze severu/severozápadu.
STAROMĚSTSKÝ ORLOJ
Staroměstské nám. 3/1 Praha 1 - Staré Město, PRAHA
Staroměstské nám. 3/1 Praha 1 - Staré Město, PRAHA
Orloj, který jeumístěn na Staroměstské radnici, je jednou z největších atrakcí návštěvníků Prahy. Dle legendy jej hodinářský mistr Hanuš, kterého radní nechali raději oslepit, než aby vytvořil podobné dílo i pro jiné země. Legenda vypráví, že mistr se pak v ukrutných bolestech k mechanismu hodin nechal svým učedníkem dovést a orloj zastavil. Ten se pak na dlouhá léta zastavil.
Dle historických podkladů však vznikl Staroměstský orloj v roce1410 při přestavbě radnice, jeho tvůrci byli Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně.
Mechanismus hodin, který se dochoval až do dnes, má stále stejnou podobu jakou mu dal v letech 1552 – 1560 hodinář při jeho úpravách Jan Táborský. Nezměnily ho ani pozdější změny, které byly na orloji provedeny. Jan Táborský napsal v roce 1570 zprávu o Staroměstském orloji, která obsahovala popis mechanismu a návod k jeho opravám.
Vždy, když hodiny ukazují celou hodinu dá se do pohybu 12 apoštolů. Nejprve však Smrt, postava kostlivce na pravé straně orloje, zatahá za provaz, který drží v pravé ruce v levé má přesýpací hodiny, které zvedá a obrací. Pak se otevřou dvě okna a hodinový stroj začne apoštoly pomalu otáčet. Jako první jde sv. Petr. Na závěr zakokrhá kohout a orloj odbije celou. Další pohyblivou figurkou je Turek, který vrtí hlavou ze strany na stranu, Marnivec, prohlížející se v zrcadle a Lakomec, který je obdobou středověkého židovského lichváře.
Hodiny na orloji neměly jen přesně měřit čas, ale měly napodobit i domnělé dráhy Slunce a Měsíce kolem Země. Ručička se sluncem, která ukazuje hodiny, ve skutečnosti zaznamenává tři odlišné časy. Vnější ciferník s gotickými číslicemi v černém poli vyznačuje staročeský čas, ve kterém 24 denních hodin bylo vypočítáno podle postavení slunce.
Ciferník s římskými čísly znázorňuje současný čas a modrá část ciferníku představuje viditelnou část oblohy. Je rozdělená do 12 dílů podle babylonského času, kdy bylo denní světlo rozděleno do 12 hodin značených arabskými číslicemi, které měly různou délku od léta do zimy. Hodiny také ukazují pohyb Slunce a Měsíce během 12 znamení zvěrokruhu.
Mánesova kalendářní deska, do jejíchž obrazů symbolizujících jednotlivé měsíce byly vkomponovány motivy ze života na českém venkově, byla slavnostně odhalena dne 18.8. 1866.
Dle historických podkladů však vznikl Staroměstský orloj v roce1410 při přestavbě radnice, jeho tvůrci byli Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně.
Mechanismus hodin, který se dochoval až do dnes, má stále stejnou podobu jakou mu dal v letech 1552 – 1560 hodinář při jeho úpravách Jan Táborský. Nezměnily ho ani pozdější změny, které byly na orloji provedeny. Jan Táborský napsal v roce 1570 zprávu o Staroměstském orloji, která obsahovala popis mechanismu a návod k jeho opravám.
Vždy, když hodiny ukazují celou hodinu dá se do pohybu 12 apoštolů. Nejprve však Smrt, postava kostlivce na pravé straně orloje, zatahá za provaz, který drží v pravé ruce v levé má přesýpací hodiny, které zvedá a obrací. Pak se otevřou dvě okna a hodinový stroj začne apoštoly pomalu otáčet. Jako první jde sv. Petr. Na závěr zakokrhá kohout a orloj odbije celou. Další pohyblivou figurkou je Turek, který vrtí hlavou ze strany na stranu, Marnivec, prohlížející se v zrcadle a Lakomec, který je obdobou středověkého židovského lichváře.
Hodiny na orloji neměly jen přesně měřit čas, ale měly napodobit i domnělé dráhy Slunce a Měsíce kolem Země. Ručička se sluncem, která ukazuje hodiny, ve skutečnosti zaznamenává tři odlišné časy. Vnější ciferník s gotickými číslicemi v černém poli vyznačuje staročeský čas, ve kterém 24 denních hodin bylo vypočítáno podle postavení slunce.
Ciferník s římskými čísly znázorňuje současný čas a modrá část ciferníku představuje viditelnou část oblohy. Je rozdělená do 12 dílů podle babylonského času, kdy bylo denní světlo rozděleno do 12 hodin značených arabskými číslicemi, které měly různou délku od léta do zimy. Hodiny také ukazují pohyb Slunce a Měsíce během 12 znamení zvěrokruhu.
Mánesova kalendářní deska, do jejíchž obrazů symbolizujících jednotlivé měsíce byly vkomponovány motivy ze života na českém venkově, byla slavnostně odhalena dne 18.8. 1866.
