zpět na
Aktuální počasí v Praze: -13 °C
V Praze v 09:30 byla teplota -13 °C oblačno, slabě sněží. Vítr vane rychlostí 2.1 m/s ze severu/severozápadu.
STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
U starého hřbitova, Praha 1 - Josefov, PRAHA
U starého hřbitova, Praha 1 - Josefov, PRAHA
Dnes je nejstarším nepoškozeným židovským hřbitovem, který přečkal dobu nacistické okupace. Je historicky prokázáno, že pochází z 1. poloviny 15. století. Nejstarší nám známý náhrobní kámen nese datum 25. dubna 1439. Patří učenci a básníku Abigdoru Karovi, který zažil pogrom v roce 1389 a napsal na paměť jeho obětí elegii.
Kouzlo pražského židovského hřbitova spočívá nejen v jeho stáří, ale především v poetickém seskupení náhrobků. Na dnešním hřbitově nevidíme totiž hroby s náhrobky, jak bývá zvykem, ale většina náhrobků je bez hrobů. Dnešní konfigurace náhrobků je výsledkem vývoje za několik století. Na některých místech lze zjistit až dvanáct hřbitovních vrstev nad sebou a návštěvník by zde mohl napočítat na 12 000 kamenných náhrobků. Poslední náhrobek pochází z roku 1787.
Na náhrobcích si můžeme přečíst nejen jméno a data zemřelého, ale i mnoho zajímavého z jeho života i ze života společnosti, ve které žil. Na mnoha náhrobcích se tu setkáváme s obraty básnickými, které snad ještě výstižněji charakterizují atmosféru té které doby. Na celé řadě náhrobků se setkáme se symboly tradičních rodů, které v dobách biblických patřily ke kněžské hierarchii.
Jde zejména o rod Kohenů, jehož příslušnicí zastávali kněžské funkce. Poznáme je podle zobrazených rukou vztažených k požehnání. Jiným rodem, jehož výsadou byla v biblických dobách služba chrámu, byli Levité. Jejich symbolem je konvice, z které lili vodu na ruce kněží při obřadech. Zvláštní poezii mají pak symboly jmen, ať již jde o jména vyjádřená obrazem zvířete, rostliny či ptáka. Uvidíme kapra, jelena, lišku, lva, medvěda, vlka, kohouta, holuba či růži a i jiné představitele živočišného a rostlinného světa. Zcela ojedinělé je figurální znázornění lidské bytosti.
Mezi nejznámější náhrobky patří zejména tumba Marka Mordechaje Maisela, který žil v letech 1528 – 1601 a zastával funkci primasa neboli starosty Židovského Města pražského. Byl jednou z nejvlivnějších osobností své doby a podle něho je pojmenována jedna ze synagog stejně jako ulice procházející středem bývalého ghetta.
K dalším známým náhrobkům patří kameny a tumby, označující hroby proslulých renesančních učenců, jako astronoma a historika Davida Ganse (1541 – 1613), astronoma, filosofa a lékaře Josefa del Mediga (1591 – 1655) a především pak nejznámějšího ze všech, Jehudy Löwa ben Bezalela, známého jako rabbiho Löwa. Jeho náhrobek je nejnavštěvovanějším na celém hřbitově. S jeho jménem je spjata legenda o Golemovi,umělém člověku, kterého vytvořil.
Kouzlo pražského židovského hřbitova spočívá nejen v jeho stáří, ale především v poetickém seskupení náhrobků. Na dnešním hřbitově nevidíme totiž hroby s náhrobky, jak bývá zvykem, ale většina náhrobků je bez hrobů. Dnešní konfigurace náhrobků je výsledkem vývoje za několik století. Na některých místech lze zjistit až dvanáct hřbitovních vrstev nad sebou a návštěvník by zde mohl napočítat na 12 000 kamenných náhrobků. Poslední náhrobek pochází z roku 1787.
Na náhrobcích si můžeme přečíst nejen jméno a data zemřelého, ale i mnoho zajímavého z jeho života i ze života společnosti, ve které žil. Na mnoha náhrobcích se tu setkáváme s obraty básnickými, které snad ještě výstižněji charakterizují atmosféru té které doby. Na celé řadě náhrobků se setkáme se symboly tradičních rodů, které v dobách biblických patřily ke kněžské hierarchii.
Jde zejména o rod Kohenů, jehož příslušnicí zastávali kněžské funkce. Poznáme je podle zobrazených rukou vztažených k požehnání. Jiným rodem, jehož výsadou byla v biblických dobách služba chrámu, byli Levité. Jejich symbolem je konvice, z které lili vodu na ruce kněží při obřadech. Zvláštní poezii mají pak symboly jmen, ať již jde o jména vyjádřená obrazem zvířete, rostliny či ptáka. Uvidíme kapra, jelena, lišku, lva, medvěda, vlka, kohouta, holuba či růži a i jiné představitele živočišného a rostlinného světa. Zcela ojedinělé je figurální znázornění lidské bytosti.
Mezi nejznámější náhrobky patří zejména tumba Marka Mordechaje Maisela, který žil v letech 1528 – 1601 a zastával funkci primasa neboli starosty Židovského Města pražského. Byl jednou z nejvlivnějších osobností své doby a podle něho je pojmenována jedna ze synagog stejně jako ulice procházející středem bývalého ghetta.
K dalším známým náhrobkům patří kameny a tumby, označující hroby proslulých renesančních učenců, jako astronoma a historika Davida Ganse (1541 – 1613), astronoma, filosofa a lékaře Josefa del Mediga (1591 – 1655) a především pak nejznámějšího ze všech, Jehudy Löwa ben Bezalela, známého jako rabbiho Löwa. Jeho náhrobek je nejnavštěvovanějším na celém hřbitově. S jeho jménem je spjata legenda o Golemovi,umělém člověku, kterého vytvořil.
OTEVÍRACÍ DOBA
zimní čas 9.00 - 16.30 hod.
letní čas 9.00 - 18.00 hod.
Muzeum je otevřeno denně s výjimkou soboty a židovských svátků.
letní čas 9.00 - 18.00 hod.
Muzeum je otevřeno denně s výjimkou soboty a židovských svátků.
