Prague
EuropeCzech RepublicMoraviaPragueSouthBohemia
Share
Tweet

Letohrádek Hvězda

Adresa

Obora Hvězda 397, 162 00 Praha-Praha 6, Česká republika
Letohrádek Hvězda ve stejnojmenné oboře asi není třeba představovat. Oblíbený cíl vycházek, v létě ráj běžců, v zimě běžkařů a místo spojované s bitvou na Bílé Hoře. Letohrádek ovšem za prostou zevní fasádou ukrývá mnohá tajemství.

Stavbu nechal vybudovat v letech 1555–1556 syn Ferdinanda I. a Anny Jagelonské Ferdinand Tyrolský. Byl to velmi vzdělaný muž, zabývající se uměním a architekturou. Byl ovlivněn novoplatónskými idejemi a hermetismem, vyznávajícím principy harmonie, proporcí, symetrie a číselnou symboliku. Možná byl ovlivněn i příkladem svého otce, který nechal zbudovat pro svoji manželku Annu Jagellonskou Letohrádek královny Anny a založil Královskou oboru. Stavbu podle vlastního návrhu nechal Ferdinand Tyrolský vybudovat poté, co se zamiloval do neurozené Filipiny Welserové. S tou se také záhy tajně oženil, bez ohledu na to, že tím znemožnil nástupnictví sobě i svým potomkům. Zamilovaný arcikníže položil vlastní rukou základní kámen a na stavbu pak tolik pospíchal, že při kopání základů muselo povinně pomáhat i arciknížecí dvořanstvo. A že to neměli jednoduché, vždyť podzemí je celé vytesané do skály.

Budova je vystavěna na půdorysu šesticípé Davidovy (Šalamounovy) hvězdy o průměru 40m. Šesticípá hvězda (hexagram), vzniklá spojením dvou rovnostranných trojúhelníků, navíc symbolizovala spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie, osvěcovala a dodávala životní sílu. I dnes je prý možné uprostřed letohrádku pocítit zvláštní energii, na kterou reagují virgule a kyvadla. Zjevením hvězdy – komety bylo předznamenáno i narození Ježíše. Základní kámen byl položen roku 1555, kdy nastalo 311. lustrum po narození Ježíše, tj. pětileté období (311×5), po němž se ve starém Římě konaly očistné oběti. R. 311 n. l. také poprvé udělil římský císař Galerius náboženskou svobodu křesťanům.

Čtyři úrovně stavby odpovídají čtyřem živlům: podzemí – země, bohatě vyzdobené přízemí – voda, prvé poschodí – vzduch, druhé poschodí s velkým sálem a pyramidovitým stropem – oheň. Přízemí má dvanáctiboký ústřední sál, otevírající se do šesti chodeb , oddělujících kosočtverečné komnaty v cípech hvězdy.

Klenby sálu v přízemí i komnat zdobí jemné bílé štukatury. Inspirací k ornamentálním i figurálním motivům byla římská antika, ale také italská vrcholná renesance a jsou dílem italských umělců. V centrálním poli je prapředek římského panovnického rodu Aeneas, což odpovídá cílené návaznosti habsburského rodu na tradici římských císařů (i Ferdinand Tyrolský byl synem římského císaře).

V šesti polích okolo se objevují příběhy z antické mytologie a historie Říma, které vytvářejí Zrcadlo ctností (odvaha, oběť, synovská láska aj.). Stropy místností v paprscích a v saloncích mezi nimi byly zasvěceny hlavním antickým bohům, symbolizujícím tradiční planety (a zároveň stěžejní alchymistické prvky) – Mars (železo), Venuše (měď), Merkur (rtuť), Saturn (olovo), Slunce (zlato) a Měsíc (stříbro). Sál v prvním patře se využívá pro výstavy a podobně i Hodovní sál ve druhém patře slouží dnes k pořádání společenkých akcí a je veřejnosti nepřístupný. Proporcím stavby odpovídala také původní střecha, která byla špičatější (dnešní podoba vznikla koncem 18. stol. v souvislosti s přestavbou na prachárnu) a její výška byla stejná jako délka strany trojúhelníku z půdorysu.

Z dalších dějepisných událostí se zdá, že letohrádek s magickým půdorysem, vyzdobený esoterními symboly k sobě přitahoval kromě významných osobností také armády. Již v roce 1558 se v letohrádku pořádala hostina k oslavě korunovace Ferdinanda I. římským císařem. Pak následovalo ještě několik významných slavností a roku 1619 Hvězdu navštívil i Fridrich Falcký, který tam pak několikrát pobýval až do svého útěku z Prahy. Od bitvy na Bílé hoře ovšem nastává dlouhé období, kdy Hvězda byla hojně navštěvována především různými vojsky. Vystřídali se tu Švédové, francouzsko-bavorská armáda, Prusové a nakonec zámeček sloužil až do roku 1874 jako vojenská prachárna. Tato vojenská éra je také příčinou, proč se štuková výzdoba dochovala jen ve vyšších partiích. Větší rekonstrukce se Hvězda dočkala až po převzetí Správou Pražského hradu r. 1918 a nyní nově byla opravena a otevřena veřejnosti v roce 2000.
 

Otevřeno je každý den kromě pondělí, v sezóně od 10–18 hodin a mimo sezónu pouze do 17. hodin.


V oboře převažují buky, duby, jedle, habry. Větší část obory je v rovině, jen malá část na západě je v prudkém svahu. Zde se sbíhají vodní prameny, které vyvěrají u letohrádku. V údolí potoka pod letohrádkem (záp. od Hvězdy) se nachází nejdelší z asi 10 jímacích štol Hradního vodovodu, dlouhá přes 300 m. Nad vstupem do štoly je vybudována kruhová věž zvaná Světluška. V dolní části obory se nachází mokřad, louka a rybníček nově vybudovaný v roce 2005.